I takova zeme zaslibena jako je Novej Zeland ma svy mouchy. Popis nasich poslednich udalosti poslouzi, myslim, jako dokonalej priklad.
Pred 14 dny jsme se radne rozloucili s farmou,kde jsme stravili poslednich 9 mesicu naseho zivota. Myslim, ze velmi vydatne. Posledni dny na Zelandu jsme chteli stravit cestovanim,hlavne objet poloostrov Coromandel a sever Severniho ostrova, proste jet tam,kde jsme jeste nebyli. Osud nam ovsem pripravil jiny plany, jak uz tomu na Zelandu byva.
Prvni zastavkou bylo mesto Rotorua, kde jsme se chteli zdrzet tak den. Nakonec jsme tady skejsli asi 4 dny. Tohle se opravdu muze stat jen tady. Jen tady koupite uzasny knizky za 50 centu kus, ktery si prectete,abyste je nakonec vymenily za jiny knizky, ktery shanite roky v Cesku, a nakonec je najdete na Zelandu v zapadlym antikvariatu, kde stojej par dolaru (pro zasvecene - Hvezdne valky - I, Jedi, Childrens of the Jedi a Han Solo at Stars end - prodavali je kazdou asi za pet babek, ale ja je mel diky tomu, ze jsem je vymenil, za 50 centu kazdou).
Jen tady se muzete hodinu vybavovat s vericim brusicem nefritu,kterej vam nakonec venuje par tradicnich zelandskejch zelenejch kaminku uplne zadarmo.
Jen tady v obchode s dekoracema dovezenejma z Bali potkate sympatickou pani, ktera si vas k sobe nastehuje a ze ktery se vyklube realitni rentierka, ktera nemuze pochopit, jaktoze nam ty kamenny domy v Cesku nespadnou,kdyz tam nejsou zadny kovovy vyztuhy jako u mrakodrapu.
Tak bych moh pokracovat jeste dlouho,Rotorua byla plna zazraku a klidne bych jeste par dni zustal.
Jenze my se na posledni chvili rozhodli,ze stihneme vikendovy trhy aut v Aucklandu a zkusime prodat nase auticko. Sobotni trhy sme stihli, ale o nase auto prakticky nikdy ani nezakop. A kolik penez sme do nej za posledni dva mesice nacpali! No jo,na prodej aut neni zrovna nejlepsi doba. Alespon, ze sme potkali jeden supr parek Frantiku,ktery nas pozvali na leto do Francie. Urcite se u nich stavime,stejne tam mame cestu.
A pak sme udelali nejhorsi rozhodnuti od doby, co sme prijeli na Zeland. Rozhodli jsme se vyuzit zbytek soboty na vylet do malyho narodniho parku u Aucklandu. Tady se to posralo. Strucne: kdyz jsme byli na tracku, rozbili nam okynko a vykradli auto. Pryc je notebook, tablet, IPod a par dalsich veci. Jeste, ze sme si s sebou vzali platebni karty a pasy. A skoro vsechny fotky sme meli zalohovany.
Navrhuju zavyst Chamurappiho zakonik. Ukradnes, useknou ti ruce, hosanku.
Nastesti to mame pojisteny. Uz sem to nahlasil, ale jestli to uznaj, to netusim. Znate pojistovny.
Tak jsme vzdali veskery snahy o dalsi cestovani. Hnijeme v Aucklandu a vyrizujeme takovy ty nutnosti pred odletem. Zruseni pojistky na auto, uctu, danovyho cisla, vraceni dani, prevod genez do Ceska a novy sklo u auta a jeho prodej. A cekame, jak dopadne pojistka. Zivot neni pericko. Ale i pres ty posledni udalosti ten Zeland jednoznacne stal za to. 10. Cervna nas, vazeni, mate doma!
Žádné komentáře:
Okomentovat