Cesta po Jižním ostrově: Den VI. (Na Jižáku)

Vstávat v půl pátý ráno je nelidský i pro nás, zvyklí z ovčí farmy na vstávání za východu slunce. Nedalo se ale nic dělat, už v půl šestý jsme museli bejt na odbavení na trajekt na Jižní ostrov. Je to ten nejdřívější spoj, což má tu výhodu, že je levnější než ty ve dne a navíc, pokud štěstí přeje, si člověk zažije východ slunce. 

Nepřálo. Bylo pěkně zataženo, tak, jak se na Wellington sluší a patří, a aby toho nebylo málo, Cookův průliv byl tak rozbouřenej, že se holkám udělalo špatně a místo koukání ven málem strávili koukáním do záchodu. Hlavně v přední části lodi to házelo tak, že sem si připadal jak na palubě lodi z Hvězdnejch válek pod náporem nepřátelskýho útoku.

Nakonec jsme to ale přežili a Jižní ostrov nás už přivítal zelenejma kopcema, modrejma fjordama a hlavně krásnym počasim. V Pictonu, což je vstupní brána na Jižní ostrov, kde staví trajekty, jsme se chvilku poflakovali po místních kavárnách a obchůdcích a pak jsme se vydali na západ. Cílem bylo přiblížit se pokud možno co nejdál k nejmenšímu národnímu parku NZ, Abel Tasmanu, protože jsme tam měli na další den zabookovanou chatu.

Nějak mě však nedošlo, že krásná vyhlídková cesta z Pictonu na západ po pobřeží neznamená nic jinýho než nekonečný serpentiny. Výhled ale parádní.

S překročením Cookova průlivu se charakter krajiny opravdu změnit. Napravo moře, nalevo vysoký kopce, před náma neustále se točící cesta. Ta ženský tak unavila, že jsme nakonec zaparkovali už u mostu Pelorus Bridge, a udělali jsme dobře. Stejnojmennej kemp je bezkonkurenčně ten nejlepší kemp, kterej sme za naše cestování potkali. 9 dolarů na noc včetně sprchy, překrásnej anglickej trávník, čisťounká řeka,absolutně moderní a čistý koupelny a plně vybavená kuchyň. A nakonec sympatickej majitel, kterej nám prozradil, že kousek od kempu se točily dvě scény v nově chystanym filmu Hobbit. Kdo znáte knížky, tak jde o scénu, kdy trpaslíci přeplavují řeku v sudech. Kousek od kempu je lanovej most Pelorus, kterej shlíží na stejnojmennou řeku pod sebou. Tam to je. Je to úžasnej pocit bejt na místě, kde se točil váš nejočekávannější film, kterej ještě nebyl v kinech. No, posuďte sami.